Psaní ve vlaku

Každý den jedu 40 minut vlakem do práce a stejnou dobu odpoledne zpět.  Zkoušela jsem si číst. Většinou si ke mně přisedne někdo s mobilem na uchu a vytáčí mě svým hovorem k nepříčetnosti. Pak čtu dokola jedno slovo a netuším jaké, protože promýšlím milion druhů odplaty. Ale vcelku je to k ničemu. Proč se mam celý den tahat s knihou, kterou si nemohu přečíst. Poslech hudby že sluchátek je dobrý, ale do práce přijdu s poloprázdnou baterií v mobilu. Pokud si ale cokoliv píšu, dostávám se trochu do jiné dimenze. Najednou mě nikdo neruší. Jsem jen já a klávesnice. Já a slova a věty a myšlenky.